Informace

Dražby nemovitého majetku

Po ocenění ustanoveným soudním znalcem a vydání usnesení o ocenění nařídí soudní exekutor dražbu nemovitosti. Nejnižší podání, které musí být učiněno, činí v prvním kole dražby dvě třetiny odhadní ceny od znalce, v dalších pak jednu polovinu.

Jako dražitel se může dražby účastnit ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, která je stanovena v dražební vyhlášce.

Dražit nesmějí zaměstnanci soudního exekutora, povinný, jeho manžel(ka), vydražitel, který zmařil původní dražbu, osoby, které nemohou v ČR nabývat nemovitý majetek (např. podle devizového zákona), nebo u kterých existuje jiná zákonná překážka pro nabývání nemovitostí.

Kdo učiní nejvyšší podání, tomu bude udělen příklep. Vydražitel se stane vlastníkem nemovitostí po právní moci usnesení o příklepu a zaplacením nejvyššího podání a bude zapsán do katastru nemovitostí. Dražbou zanikají veškeré závady váznoucí na nemovitosti, pokud soudní exekutor nerozhodne jinak a nebo pokud vydražitel dluh nepřevzal. Závady budou z katastru nemovitostí vymazány po právní moci usnesení o rozvrhu výtěžku dražby.

Podrobnosti o dražbě upravuje § 335 až 337h OSŘ a § 60 až 63 vyhlášky č. 37/1992 Sb.

Dražby movitého majetku

Movité věci povinného, které soudní exekutor sepíše v rámci exekuce prodejem movitých věcí (mobiliární exekuce) se po právní moci usnesení o nařízení exekuce prodají v dražbě.

Nejnižší podání činí jednu třetinu odhadní ceny, při opětovné dražbě se nejnižší podání nemění. Dražitelé jsou vázáni svými podáními do doby, než je učiněno vyšší podání. Vydražitelé musejí zaplatit nejvyšší podání na místě a věc si odnést, dražební jistota se neskládá.

Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní práva a další závady váznoucí na věci.

Podrobnosti o dražbě upravuje § 323 až 332 OSŘ a § 50 až 59c vyhlášky č. 37/1992 Sb.